listopad
Tak už zase došla řada i na mě (a asi to tak zůstane i v budoucnu :)...
Myslím, že je na čase na blogu tak nějak "uzavřít" rok 2010. Vzhledem k tomu, že se toho v posledních dvou měsících předešlého roku odehrálo celkem dost, tak se budu snažit býti stručný.
Vezmu to tedy popořadě.
První listopadové úterý (2. 11.) se tradičně konal slavný dostihový závod Melbourne cup. Romča v čase konání závodu zrovna dřepěla ve škole, takže jsem se sám vydal do jedné z Pyrmontských hospod nasát trochu té dostihové atmosféry. Všechny hospody byly nacpané k prasknutí, takže se někam protlačit byl menší zázrak. Nakonec se mi to povedlo, takže jsem si samotný závod vychutnal se sklenicí piva v ruce. Jak už tomu tak bývá, tak vítěz z předchozího roku tradičně nevyhrál a tuším, že i favorit celkem zklamal. Oproti minulému roku, kdy jsme se při sledování rozpouštěli při 40 stupních bylo značně odlišné počasí - deštivo a celkem zima.
V neděli 7. 11. jsem vyrazil do nedalekého technického muzea (Powerhouse Museum) podívat se na výstavu nazvanou "Trainspotting", která onu neděli končila. Jak už název napovídá, tak se výstava týkala vlaků, přesněji jejich mezinárodní fotografické soutěže (fotky ZDE). V rychlosti jsem proběhl i další expozice v muzeu a musím přiznat, že se tam opět rád ukážu. Technické muzeum má několik pater takže je současně vystavováno několik expozic, které jsou doplňovány video či audio komentáři. Pokud se tam člověk vydá, tak to rozhodně není návštěva na jednu hodinu. Za málo peněz (10 AUD) hodně muziky... Návštěva rozhodně stojí za to (a to nejen proto, že tam mají klimatizaci :).
Když jsem se vrátil z muzea tak se doma chystalo menší korejské BBQ, takže jsem nemohl odolat pozvání. Namísto Jamese a Naomi, kteří užívali dovolené na Gold Coast s námi pojedli a popili Yohan s Chloe, kteří jsou u nás častými hosty.
V týdnu poté Romča oslavila podruhé svoje narozeniny u protinožců, ale oproti minulému roku bylo opět trochu jiné počasí. Minulý rok jsme se váleli na Bondi Beach a letos jsme pěkně zmokli, když jsme se vydali do města na kafe a dortík.
O dalším víkendu se konala výstava Sculpture by the sea a taky narozeninová oslava, o kterých Romča psala minule.
prosinec
8.12. slavila narozeniny moje kamarádka Maky (jmenuje se Markéta, ale když jí tak řeknete, tak vám dá pěstí :), se kterou navštěvuji DnB party. Jakožto místo oslavy si vybrala českou restauraci Praha, která se nachází ve čtvrti Kings Cross. Toho večera jsem tedy po více než roce mohl svlažit rty v točeném českém pivu a zakousnout k tomu typický český knedlík s gulášem. Na druhou stranu jsem byl ale zklamaný, protože jsem se těšil na točenou Plzeň, kterou tam bohužel nevedou. Navíc ze čtyř druhů točených piv měli pouze dva (Bernard, Braník), což taky nebyla zrovna nejlepší vizitka. Navzdory těmto drobným maličkostem se ale večer jednoznačně vydařil.
Co se týká cen, tak restaurace nepatří zrovna k nejlevnějším - standardní čeká jídla (guláš, svíčková, řízek ) lehce přes 20 dolarů a točené pivo do půllitru kolem 6 dolarů, což není zas tak hrozné. Na druhou stranu je to ale takový unikát, protože české restaurace se v Sydney nachází pouze čtyři (tuším).
V sobotu 11. 12. se konal firemní vánoční večírek v Metropolitan Hotelu, který se nachází v centru města. Firma pronajala střechu hotelu, takže jsme popíjeli na "čerstvém" městském vzduchu a pro odvážné bylo připraveno i nějaké to karaoke. Mezi nejodvážnější překvapivě patřila naše francouzská šéfová Patricia a její manžel John (její zpěv mi zní v uších dodnes :D). Na party jsme se poznali i s dalšími Čechy a Slováky, kteří máchají košťaty a mopy stejně jako my. Firma zaplatila sud piva, který jak se postupem času ukázalo nestačil, takže jsme se později přikrmovali na účet firmy z lahví. Jak postupně docházeli různé druhy lahvových piv, tak jsme měli možnost ochutnat asi šest druhů různých piv (italské, irské...). Za zmínku stojí tzv. cider, což je vlastně sladké pivo vyráběné z jablečného moštu. Rozhodně to nebude laskomina pro každého, ale já jsem si tento druh celkem oblíbil a Romča taky nevypadala, že by jí nechutnal :). Pohoštění bylo celkem skromné - tzv. meat pies (masové koláčky), což jsou koláčky z listového těsta plněné masem, sýrem apod. Myslím, že by s koláčky v Čechách asi moc nepochodili, ale tady je to běžný pokrm ...
V neděli jsem se vypravil navštívit jednoho známého, který bydlí poblíž čtvrtě Manly, takže jsem nemohl neobhlédnout druhou nejslavnější pláž v Sydney - Manly Beach. Z Manly je nejkratší cesta do města po vodě, takže cestou zpět jsem se po delší době svezl na lodi.
Vzhledem k tomu, že se James a Naomi chystali strávit vánoce v Newcastlu u Jamesových rodičů, tak jsme si před jejich odjezdem udělali takovou menší domácí párty s korejskou kuchyní a australským pívem :). Pozvalo se i pár dalších lidí, takže bylo docela narváno :). Párty se později přesunula do města na korejské karaoke, kterého jsem se bohužel nemohl zúčastnit, protože jsem následující den vstával do práce, takže snad příště :).
Samotný štědrý den jsme strávili v bytě u Andrese a Andrey, Kolumbijců, kteří byli předešlé vánoce na party u nás. Každý ze zúčastněných připravil nějaký pokrm, tradiční v jeho zemi, takže letošní vánoční tablo bylo poněkud pestřejší. My s Romčou jsme si ho zpestřili lahvovými Plzněmi a Budvary :). Samotná party se ale nesla v poněkud utahaném duchu, což bylo způsobené příšerně ucajdanou hudbou a asi i dostavující se únavou, protože jsme oba s Romčou téhož dne pracovali, takže předcházelo brzké vstávání...
V Kolumbii je typická večeře před půlnocí a o půlnoci se začínají rozbalovat dárky. Samotné rozbalování je taky poněkud odlišnější, protože se vždy přečte komu je dárek určen, od koho je a pak následuje děkování, objímání a podobné věci, což celý proces příšerně natahuje. Po rozbalování pár lidí začínalo usínat, takže jsme se vydali celkem brzo domů. Štědrý večer nebyl špatný, ale oproti divoké party z minulého roku to byl "tak trochu" kontrast.
Australani slaví vánoce pětadvacátého a šestadvacátého je volno. Oba dny vyšly na víkend, takže to automaticky znamená že se dva volné dny přesunuli na následující pondělí a úterý. Jak říká James - Australani jsou líný a o volno se rozhodně nepřipraví :). Škoda, že to takhle nefunguje i v jiných krajích...
Na rozdíl od minulého roku jsem na Nový rok nepracoval, takže jsem New Year´s Eve (výraz pro Silvestra) mohl oslavit o něco méně skromněji než ten předchozí. Na jedné z DnB party, kterých se teď celkem pravidelně zúčastňuji, jsem vyhrál vstupenky na Peats ridge festival, což je třídenní festival konaný v údolí Glenworth Valley, které se nachází severně od Sydney a je vzdáleno asi dvě hodiny vlakem. K mé smůle festival ale začínal už ve středu a já jsem pracoval celý týden až do pátku, takže vyrážet na poslední noc někdy v pátek odpoledne nemělo moc smysl. Lístky v ceně 600AUD (v přepočtu cca 10tis Kč) jsem tedy daroval. Na Harbour Bridge se opět konal pověstný ohňostroj, který mě ale díky hysterii panující ve městě už od samého rána příliš nelákal. Nakonec jsem se vydal na jednu menší party do Perry parku poblíž Green square. Tři stage elektronické produkce byly rozhodně příjemnější než sedět doma na pr... jako tomu bylo rok před tím. Vzhledem k tomu, že akce nebyla zrovna "nejlegálnější", tak byla asi kolem druhé hodiny rozpuštěna policií :), takže jsem oproti původnímu plánu tolik neponocoval a domů se dostal relativně brzo. Romča strávila Silvestra v Darling Harbouru na ohňostroji s Carol. V Darlingu byl po celý večer připravený program s vystoupením několika kapel atd.
Takže takhle pro nás skončil rok 2010, který se od samého počátku vyvíjel celkem zajímavě. Vzhledem k tomu, že jsme nepodnikli žádný výlet mimo Sydney a ve finále jsem se ani já nevydal na zmíněný festival, tak se rok 2010 stal rokem stráveným pouze v Sydney, což je obzvláště pro mě, jakožto pacholka od traktorů, polí, luk a lesů nevídané :).
počasí: už druhým týdnem nám tady totiž řádí něco, co není nepodobné podzimu. Šedá rána, celý den pod mrakem, občas déšť. Na náš vkus trochu brzo... Obzvláště po týdnu, který předcházel a teploty se pohybovaly kolem 40 stupňů.
