Tak nám tady uběhl další měsíc a my jsme během něj nenapsali jediné info, co se tady děje. Myslím, že je docela o čem psát, takže hurá do toho...
Dnes máme pátek a já mám tradičně volný den. Celé dopoledne jsem strávil na takové delší procházce (o které napíšu někdy příště), která vznikla z toho, že jsem musel navštívit kancelář naší firmy skrze nějaké papírování. Doufám tedy, že to ještě dnes stihnu nějak dopsat a zveřejnit...
5.6. v sobotu jsem se v posledním příspěvku zmínil o tom, že jsme si našli novou spolubydlící z Brazílie. Všechno klaplo dle dohody a Flavia se k nám téhož dne večer nastěhovala. Od začátku se jevila hodně v pohodě a můžu to napsat i dnes po bezmála měsíčním soužití. Jmenuje se tedy Flavia (+ dalších X jmen :), je z Rio de Janeira (jeden z mála lidí z Brazílie, který není ze Sao Paula), je jí 26 (vůbec na to nevypadá) a studovala biologii. Umí po sobě uklízet, chápe princip share-ubytování a má zájem podílet se na chodu domácnosti - takže úplný opak Vivan :). Má samozřejmě i nějaké mouchy, ale to má přeci každý, že...
Následující týden byl mým posledním na Ability, a pokud všechno dobře klapne, tak i posledním školním týdnem v Sydney. Nevím teď přesně, co všechno jsem psal o mé třídě a co ne, ale tuším, že jsem nepsal o Jacintě, mojí učitelce.
Jakožto většina učitelů z Ability byla i Jacinta nějakým směrem nadaná - v jejím případě to bylo herectví. První den se nám jen tak zmínila, že jí zajímá herectví a až v polovině kurzu jsme se o ní dozvěděli, že se objevila v jedné docela dosti kladně hodnocené divadelní hře, dále pak v nějaké té reklamě, a dokonce i ve dvou epizodních rolích ve dvou (samozřejmě Australských) seriálech. Nevím, jestli u nás běžel seriál "All saints" (tak právě koukám, že ano a že je to dobrý odpad :), ale "McLeodovy dcery" u nás běžely určitě. Jacinta se tam objevila v jedné epizodní roli v sedmé řadě, takže jsem po dlouhém a dlouhém hledání našel onen díl na internetu a zhlédl ho. Většina lidí říká, že první dvě série tohoto seriálu docela ušly. Ten díl, co jsem viděl já, byl docela špatný, ale jeho kvalita nebo nekvalita nebyla tím pravým důvodem, proč jsem ho sledoval, že? Byla to docela sranda vidět svojí paní učitelku po boku jejího seriálového partnera - vyšinutého vesničana s brokovnicí. Ona hrála navíc těhotnou a v oné epizodě dokonce porodila :). Co bylo ale nejzvláštnější byl český dabing, protože vidět nadabovaného někoho, koho denně potkáváte je fakt hodně divný. Když jsem se jí poté zmínil, že jsem to viděl, tak se chudák skoro červenala :).
Co se týká samotného kurzu (příprava na certifikát FCE), tak jsem byl hodně spokojen (velkou zásluhu na tom měla asi i Jacinta). Oproti General English je to pořád jenom učení a nějaké hry, při kterých se zabije nejvíce času, se tam hrají jenom minimálně. Pro mě, jakožto pro pracujícího študenta to bylo hodně přínosné, protože doma nebyl absolutně čas na nějaké učení... Moje výsledky nebyly nějak extrémně oslnivé, ale určitě tam bylo vidět postupné zlepšování. Kdyby byl čas a snaha se učit, tak by to bylo fakt super.
Musím sem taky napsat, že když jsem si vybíral kurzy v ČR, tak mi v agentuře říkali, že FCE je hlavně o učení a že to člověku dá více než General. Já jsem to celkem ignoroval, protože mě vize toho, že se budu někde po večerech drtit angličtinu zrovna dvakrát nelákala. Teď už bych to udělal ale jinak. Co tím chci vlastně říct? Jenom to, že pokud se sem chystáte a máte angličtinu na stupni intermediate, tak určitě zkuste FCE. Pokud nejste rozmluvený, nebo se potřebujete nějaký ten týden na otrkání, tak si vezměte něco málo General, ale pak zkuste určitě tohle. Mohu jenom doporučit.
V pátek 11.6. byl tedy můj (i zbytku třídy) poslední den na Ability, takže bylo jasné, že se to bude muset někde zapít. Na(ne)štěstí téhož večera začínalo mistrovství světa ve fotbale, takže jsme se po škole všichni vydali směr Darling Harbour, kde jsou dvě velkoplošné obrazovky a všechna utkání se tam vysílají live. Onoho večera tam tedy bylo vysíláno slavnostní zahájení šampionátu a úvodní utkání mezi Mexikem a JAR. O pár řádků výše jsem napsal naneštěstí - to proto, že už v té době začínalo večer opravdu přituhovat a navíc tam měli i celkem drahé pivo (nevím jak vás, ale mě vize klepání kosy a pití studeného drahého piva nepřijde moc přitažlivá). Kdybychom zašli někam do baru, tak to mohlo být asi trochu veselejší, ale i tak byl ten večer hodně příjemný.
Když jsme tam kolem sedmé dorazili, tak tam bylo jen pár lidí. O tři hodiny později to bylo o něčem jiném a dojít si pro pivo byl vážně docela masakr. Před samotným zahájením i prvním zápasem bylo hodně doprovodných akcí, takže se člověk neměl čas nudit. Bylo fakt docela zajímavé sledovat ukázky z kvalifikačních skupin, protože každý kvalifikovaný tým tam měl nějakého svého fanouška. Když se na obrazovce ale objevila Brazílie, tak to bylo fakt něco. Ačkoliv tam bylo hodně Australanů, kteří udělali slušnou atmosféru, tak brazilským příznivcům nesahali ani po kotníky. Bylo to fakt zvláštní a strašně rozdílný oproti ČR. Tolik různorodých fans na jedné hromadě a to nemluvím o tom, když najednou pár desítek z nich začalo tančit nějakej fotbalovej taneček... Domů jsem se dostal docela promrzlej asi v jednu ráno.
Živé přenosy fotbalových utkání tady vycházejí na 21:30, půlnoc a na 4:30, což není pro fotbalového fanouška zrovna ideální... V následujících týdnech od zahájení, když jsem po páté ráno procházel přes Darling Harbour, tak jsem měl možnost vidět kousky několika utkání i skupinky fanoušků, které tam v tu dobu byly. Když jsem viděl italské fans, tak jsem byl docela překvapen, kolik jich tam v tu dobu bylo. O pár dnů je ale samozřejmě troufl kdo jiný než Brazilci... Pokud to dnes večer vyjde a já nebudu příliš unavený a nebo líný, tak se půjdu podívat na utkání Brazílie - Nizozemsko, abych okusil atmosféru na vlastní kůži.
Od 12. května do 1. srpna probíhá v Sydney sedmnáctý ročník umělecké výstavy nazvané link: Biennale of Sydney, který se zde koná vždy po dvou letech. Krom několika vystavených exponátů ve městě jich je většina vystavena na ostrově zvaném Cockatoo Island, což je místo, kde kdysi bývala věznice a dnes je to místo určené především pro rekreaci.
My jsme se na výstavu (nebo spíše na výlet) vypravili v sobotu 12.6. Někteří z vás asi zaregistrovali úvodní obrázek blogu, který byl pořízen právě tam.
V sobotu odpoledne jsme se tedy vydali pěšky k Opeře na Circular Quay, odkud na výstavu jezdí zdarma ferry (loď). Pro nás to byl teprve druhý výlet lodí za celou dobu, co jsme tady, což je skoro k nevíře. Na ostrov jsme jeli asi 20 minut a když jsme tam dorazili, tak jsme měli necelé dvě hodiny na prohlídku. Spíše jsme to tam tedy proběhli a viděli výtvory zajímavé, méně zajímavé, nezajímavé a nebo zkrátka nepochopené. Škoda, že jsme se na ostrov dostali až tak pozdě, protože ke konci už byly některé výtvory zkrátka vypnuté, což byl u těch, které stály na zvuku či světle podstatný nedostatek :(. Mně se to tam docela líbilo a myslím si, že by to chtělo více času na prozkoumání jednotlivých exponátů, takže pokud bude čas, tak se tam ještě jednou vypravím. Cesta domů se nám trochu protáhla, protože na poslední loď, která od tamtud odplouvala čekal asi trojnásobek lidí její kapacity, takže jsme museli čekat na posilu.
Po vydařeném víkendu následovalo nevydařené pondělí. Už před víkendem nám totiž začal blbnout boiler, takže jsme měli menší problémy s teplou vodou. V neděli se přišel podívat Roy, cože to máme za problém, a abychom to mohli omrknout, jsme museli pohnout s pračkou. Když jsme ji dávali zpět, tak jsme jaksi nedali odtokovou hadici z pračky tam, kde by měla být... ... a v pondělí si Joel vypral várku oblečení. Takže nám nevlastním přičiněním vytopil patro. Všude je koberec, takže se pěkně nasákl špinavou vodou z pračky. Nejvíce vody se dostalo do chodby a bohužel i do našeho pokoje, kde jsme měli polovinu koberce nasáklou. Následovaly asi tři dny sušení, úklidu, a dokonce se dostavil i opravář, takže jsme to zvládli celkem rychle. Jediný problém s boilerem je ten, že když ohřeje vodu, tak nevypne ohřev, ale na místo toho vařící vodu vypustí do odpadu (takže "trochu" plýtvání vody a elektřiny, nic víc).
Další festival, který tady proběhl (27.5. - 21.6.) byl Vivid Sydney - A festival of light, music and ideas (vp: festival světla, hudby a nápadů). V rámci tohoto festivalu se konalo několik představení, koncertů a byly "nasvíceny" některé budovy ve městě a hlavně i dominanta Sydney - Opera House. My jsme se bohužel k opeře nestihli vypravit skupinově, takže někteří viděli jen nějaká menší dílka vystavená ve městě. Já jsem "za pět minut dvanáct" v neděli dvacátého zjistil, že je poslední možnost vypravit se k Opeře udělat nějaké fotky, takže jsem se taky vypravil. Bohužel kvalita nočních fotek je taková jaká je :( a navíc jsem ani neměl plně dobitý foťák, takže nevydržely baterky na dalších pár budov ve městě, škoda...
Tady alespoň něco málo "použitelných" fotek...
Nejpodstatnější událostí za uplynulý měsíc ale bylo to, že se odstěhovala naše všemi oblíbená spolubydlící Vivian. Nevím, jestli má cenu se o tom nějak rozepisovat. Uvedu tedy jen to, že jsem s ní stihl jednu příjemnou hádku v předposledním týdnu, když tady ještě pobývala a že nám stačila zničit jednu ze dvou pánví. Oproti tomu musím ale napsat, že s ní byl poslední týden naprosto v pohodě a kdyby takhle fungovala pořád... No, nemá cenu řešit...
Podstatné je to, že už máme novou pánev :), dokonce i nový hrnec (kterého jsme se dočkali po 7mi měsících :), a dokonce i novou spolubydlící. Vivian se odstěhovala minulou sobotu (26.6.) večer a následujícího dne se k nám vrátila naše staronová spolubydlící Carol. Carol je chytré děvče, které ví, kde hledat kvalitní spolubydlící :D. Takže už za sebou skoro máme první týden s novou pánví, hrncem a Carol a je to fakt paráda (no fakt, že pánev je už škráblá :).
Na závěr už zbývá napsat jenom o práci a vízech.
Co se práce týká, tak jsme se dozvěděli pro nás docela zásadní novinku a to, že pokud má student prázdniny, tak i jeho dependant může pracovat neomezeně! Co z toho v reálu vyplývá? Já jsem si požádal na prázdniny o více pracovních dnů (zatím mám jen jeden :( ) a Romča tráví většinu dne v práci. Je to docela příjemný, když člověk vidí výplatu za období, kdy pracuje bez omezení...
Co už tolik příjemný ale není je to, že Romče končí v práci projekt a dnešek pro ní je nejspíše posledním dnem jakožto korektorky překladů. :( Jak to bude s její prací nadále zatím netušíme. Je možné, že Romču povolají zpět, až budou mít nový projekt, ale kdo ví, kdy to bude. Romča se tedy teď opět bude soustředit na inzeráty a životopisy...
Já to mám v práci už hodně v klidu (snad to nezakřiknu). Před čtrnácti dny mi změnili pracovní "rozvrh" (věci, které musím dělat), takže teď mám více času na takové ty extra prácičky, které jsou vyžadovány a na které před tím nezbýval čas. Francouzka už je taky v pohodě a včera mi navíc přinesla dodatečně blahopřání k narozeninám a v obálce byly krom blahopřání i dva lístky do kina (to dávají všem zaměstnancům, ne jenom mě :), takže člověk je fakt rád, že je pod takovým zaměstnavatelem (obzvláště v kontrastu s tím předchozím).
Co se týká těch víz, tak vězte, že jsme tento týden (tuším, že v úterý) zažádali o nová. Většinu potřebných dokumentů k prokázání vztahu jsme použili stejných jako v případě naší předchozí žádosti o dependanty. Navíc jsme přihodili i ty, které jsme nashromáždili za poslední 3-4 měsíce (společná pošta, společné účtenky za platbu nájmu...). Navíc jsme museli sehnat i sponzoring (někoho, kdo má dostatek financí na účtě a zaručí se za nás), zaplatit zápisné a školné a prodloužit pojištění. Teď už jenom čekáme na případný mail z imigračního a na to, až si strhnou z našeho účtu 540 dolarů za víza...
Teoreticky by neměl být problém, když nám už ty dependanty jednou přiklepli, ale na to se spoléhat nemůžeme (můžou si vyžádat spousty dalších dokumentů, budou-li chtít). Nezbývá než čekat a držet palce.
Abych nezapomněl, tak musíme poděkovat Renatě z agentury (Information planet), která nám opět pomohla připravit všechny dokumenty a taky našemu sponzorovi, bez něhož bychom už byli na cestě domů (víza nám končí tuto neděli) ... DÍKY !
Počasí! Málem bych zapomněl na počasí! Je to docela sranda, co se tady teď děje. Když jsme se v minulosti ptali na zdejší zimu (ať už v ČR, nebo domorodců), tak nám všichni říkali, že jsou tady teploty maximálně kolem 10ti stupňů. Říkali jsme si tedy, že to nebude tak zlé. A hle! Tento týden po ránu 1 až -1 stupeň a nejnižší teploty za posledních 17 - 20 let! Na druhou stranu ale máme jedinečnou možnost být u něčeho neobvyklého, takže super, ne?
sobotní aktualizace:
Tak fotbalovou atmosféru jsem nakonec neokusil. První hodinu fotbalu jsem totiž prospal doma na gauči a viděl jsem jen závěr toho trápení. Brazilci jsou dost zklamaní, protože to berou hodně vážně...
Taky jsem ještě zapomněl napsat, že jsme byly na jedné "rozlučkové párty" (více informací TADY) a že nám dorazil balíček z ČR. Co jsem měl možnost vidět, tak obsahově si je většina balíčků z ČR hodně podobná .)
Žádné komentáře:
Okomentovat