Pár postřehů, zajímavostí, zbytečností...

Jak už název napovídá, dnes si o prasatech moc nepřečtete...
Vzhledem k tomu, že se dost lidí zajímá i o zcela triviální věci (třeba jaký je tu běžný tvar chleba), tak jsem se rozhodl o nich napsat trochu více v jednotlivých bodech. Je totiž spousta věcí, které jsou tu zcela odlišné nebo fungují jinak, ale na bližší popis nějak v předchozích příspěvcích nezbylo místo. Jak už název napovídá, tak půjde spíše o takové postřehy, které by se někomu mohly zdát zajímavé, v lepším případě užitečné, anebo i naopak zcela zbytečné...

Ještě bych chtěl upozornit, že čerpám z vlastních zkušeností, zážitků, případně informací, které jsem získal, takže je možné, že někdo nebude souhlasit, pokud má zkušenosti odlišné.


Myslím, že na první věci se ale asi všichni shodneme :)

- Hlavním městem Austrálie je Canberra, nikoliv Sydney, jak se někteří (třeba i ti co jsou tady v Sydney) domnívají.

- 40% všech emigrantů/přistěhovalců z celé Austrálie je v Sydney

- Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že je Sydney opravdu pestré. Osobně jsem měl možnost (v některých případech méně, v některých více) prohodit pár slov s lidmi pocházejících z těchto států: Afghánistán, Anglie, Austrálie, Bangladéš, Belgie, Bolívie, Brazílie, Česko, Čína, Ekvádor, Filipíny, Francie, Chile, Indie, Indonésie, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kambodža, Kolumbie, Maďarsko, Makedonie, Mauricius, Mexiko, Mongolsko, Myanmar (Barma), Nepál, Německo, Nigérie, Nizozemsko, Nový Zéland, Peru, Polsko, Rumunsko, Rusko, Salvador, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Šrí Lanka, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam...

- Moje první představa byla, že tu potkám spoustu původních obyvatel, tzv. Aboriginců (černoši černí jak bota), ale opak byl pravdou. Člověk jich tady moc nepotká a když už potká jednoho černocha denně, tak to není Aboriginec.
Nejvíc tady (centrum + okolí) potkáte Asiatů a bílých.

- Člověk tady v centru Sydney nepotká ani moc rodin s dětmi, starších lidí a je tady i dost málo psů a koček (předpokládám ale, že v okrajových částech Sydney je to o něčem jiném).
Nevím čím to může být, ale možná proto, že centrum Sydney je především business, tzn. především pro mladší, kteří jsou na tolik vytížení, že nemají čas na to, starat se o nějakého domácího mazlíčka. (?)


- Když už jsme u těch národů, tak jsem se tu ještě nesetkal s rasizmem. Žije tady opravdu spousta národností a tak nějak to funguje. Člověk tady ani moc nenarazí na to, že by někdo říkal, že nemá rád nějaký národ, nebo tak něco. Jediné, s čím jsem se setkal, bylo to, že mi několik lidí nezávisle na sobě řeklo, že jim připadají poněkud "jiní" Poláci a dobrou pověst tady prý nemají ani Ukrajinci. Pár Australanů mi řeklo, že jim docela vadí, že je to tu samý Asiat.
Špatnou pověst tady mají Francouzi, protože prý bývají namyšlení/arogantní a taktéž mají pověst jakožto pěkná prasata (chtěl jsem se zeptat mojí francouzské šéfové, jak je to s těmi prasaty, ale raději jsem to neudělal :). Prasečí pověst tu má i většina Asiatů a Turků.
Za zmínku stojí i to, že si lidé v Latinské Americe myslí, že lidé žijící v Evropě jsou pěkná prasata a že se nemejou. Sprcha jednou denně je pro ně málo... To že se krom zimy sprchují ve studené vodě a že ve studené mejou i nádobí jim ale divné nepřijde :)

- Mnoho Australanů má ponětí o tom, co je to Česká Republika. Mnoho jich ví přesně, kde se nachází, a překvapivě dost jich tam bylo osobně.
Naopak většina zdejších ne-Australanů (tím myslím přistěhovalce/emigranty) si myslí, že stále existuje Československo.

- Nespočetně krát se mi stalo, že si díky mému akcentu mnoho ne-Australanů myslelo, že jsem Francouz :)

- Docela mě překvapuje, kolik lidí má problém vyslovit mé jméno. Vojta s anglickým přízvukem vyslovují nějak jako [vóčta] nebo [vódžta]. V hotelu mě tedy do rozpisu psali jako Voyta. Jeden supervizor mě přesto oslovoval [vódž] a jedna Francouzka, která se s tímto jménem už setkala [vóčtek]. Náš bytový manažer mě neustále komolí a říká mi [vojka] a Francouzka v práci nemá nejmenší ponětí, jak se to píše, takže pokud mi posílá zprávu, tak mě pokaždý nazve jinak, nebo jenom "V". Joel mě oslovuje správně, ale na začátku mi říkal [gojta]. Kdyby na mě volal správně se španělskou výslovností, tak by to znělo [bochta].
Romča to má trochu jednodušší, přeci jen tady jsou zvyklí na podobná jména jako Ramona, Rumana, Romina, takže ji občas jen zamění za některé z uvedených. Naše spolubydlící z Brazílie by ji s jejich výslovností ale nazvala [homana].
Co mě trochu překvapilo bylo, když se jeden Nepálec z hotelu jmenoval Milan. Když jsem se ho ptal na jméno, tak mi říkal, že je to naprosto běžné jméno v Nepálu. Byl jsem překvapený, protože do té doby jsem se setkal s nepálskými jmény jako Pabitra, Rabindra, Sujan, Suraj, Kabita...
Hodně lidí tady taky používá nick (přezdívku), protože s jejich jmény by to bylo trochu obtížnější (především Asiati). Například Terry a Josh z mého prvního kurzu byli Chen Hung Liu a Chao Yi Tsai .-)
Většina lidí z Jižní Ameriky (a nejen z ní) má celkem tři až čtyři jména (někteří možná i více). Příkladem budiž naše bývalá spolubydlící Carolina Andrea Bohorquez Higuera a nebo náš spolubydlící Joel Cristhofer Effio Jimenez.

- Potraviny "Made in Australia" bývají nejdražší (například ryby). O něco levnější jsou produkty z Nového Zélandu. Poté následuje mezera a pak výrobky ostatních států (většinou Asie). Myslím, že si dost Ozíků (Australanů) potrpí právě na "Made in Australia"....

- Za vrchol kvality je tu prý považováno "Made in Germany". Prý je to uznávanější více než "Made in Japan". Většina lidí má prý stejný názor, ale málokdo si německé výrobky může dovolit. Tyto informace mi sdělil můj bývalý učitel Andrew a myslím, že není daleko od pravdy. Když se podívám, v čem jezdí majitelé/zaměstnanci společností sídlících v budově, kde uklízím, tak je to především Mercedes, BMW a Audi...


Audi RS4
- Z českých značek tady můžete narazit na Škoda Auto, Pilsner Urquell, Budějovický Budvar, Baťa (toho znají snad po celém světě!). Jednou jsem tu viděl i Krušovické pívo a auto s reklamou Mattoni.
V podvědomí je tu Miloš Forman, Jan Švankmajer a snad každý rok tady osobně v kině uvádí premiéru svého filmu Jan Hřebejk.
Na český film tady narazíte i v TV (většinou na SBS ONE, program, který je v základní nabídce programů). Problém je většinou ten, že v programu je uveden pod anglickým názvem, takže je velmi lehké ho přehlédnout. My jsme už měli možnost vidět Obsluhoval jsem anglického krále, Šílení a Krásku v nesnázích (vše v českém znění s anglickými titulky).


něco z domova...


- Australské značky jako Quicksilver, Billabong, Rip Curl, Reef apod. tady nosí skoro každý. Od nejmenších dětí až po důchodce. V ČR jsem se s těmito produkty setkával především u mladších, kteří mají rádi "skejtovou módu".
Celkově zdejší "skejtová móda" je o úplně něčem jiném. Oproti ČR, kde frčí široké kalhoty je to tady s jejich klobouky, úzkými kalhotami a kotníkovými "konverskami" (značka Converse, která vyrábí podobný typ bot, kterým se v ČR říká "číny", nemýlím- li se) docela kontrast... Nazval bych to takovým "skejtovým retrem" .-)


boty Converse all star
- Půjdete-li v ČR na diskotéku, tak bude každému jasné, že jdete do klubu, kde hrají taneční hudbu, pop. Řekne-li mi někdo, že jde v ČR do klubu, tak si představím něco "undergroundovějšího", něco mimo hlavní proud (elektronika, metal, jazz...)
Řeknete-li v Sydney, že byste šli na diskotéku, tak na vás koukají, jako by jste byly z pravěku. Disko = 70tá léta, kolečkové brusle a barevné paruky :).
Clubbing tady neznamená nic vyhraněného (veskrze všechno moderní)...

- Na začátku jsem zmínil ten chleba,takže tady ho máte. Chleba, se kterým se tady setkáte nejčastěji vypadá tvarem jako ten český toustový. Nejběžnější je bílý a poté se přes bílý posypaný sezamem a dále vším možným dostanete až k vícezrnným a celozrnným. Naším favoritem je tzv. LIGHT RYE, což vlastně znamená žitný. Není úplně jako ten český, ale je nejlepší z těch za přijatelnou cenu.
Na typický český chléb tu také můžete narazit, ale nám se to zatím nepovedlo. Už jsme ho ale měli možnost ochutnat, protože nás obdaroval Kuba, který pracuje v české pekárně. Dále tady také můžete narazit na něco, co vzhledem i chutí připomíná české housky "hvězdičky", ale není to samozřejmě úplně ono...
Běžná cena chleba je kolem dvou dolarů. Běžný bílý seženete za 1,1 dolaru, vícezrnný nebo z celozrnné mouky za 1,8 dolaru a náš oblíbený žitný za 4,5 - 4,8 dolaru. Je ale dobré, že se na něj dá narazit téměř každý týden v akci dva za cenu 6 dolarů, takže někdy nakupujeme i do mrazáku :)



- Když už jsem se dostal k tomu nakupování, tak (nejspíše nejen) my nakupujeme v obchodních řetězcích Woolworths a nebo Coles, což jsou vlastně supermarkety. Jejich největší výhodou je to, že je jich tady docela dost, takže nemáte problém narazit na jeden či druhý. Další výhodou je samozřejmě i to, že jsou levné a především i to, že mezi sebou docela dost soupeří. Díky tomuto soupeření se někdy předhánějí ve slevových akcích, takže člověk při běžném nákupu nějaký ten dolar ušetří.
Po Sydney samozřejmě narazíte na spoustu menších obchodů (takových jako samoobsluh), ale tam už je to cenově o něčem jiném. Běžně tam za stejné zboží oproti zmíněným supermarketům zaplatíte jednou až dvakrát tolik...

- Předposlední věc, kterou zmíním, se taktéž týká zmíněných supermarketů. Když totiž nakoupíte, tak si můžete vybrat jestli půjdete zaplatit k běžné kase jako v ČR (tzn. s pokladní) a nebo půjdete ke kase, kde se obsloužíte sami. Podle instrukcí na dotykové obrazovce byste se měli dostat k tomu, že si veškeré zboží přes čtečku kódů namarkujete a poté zaplatíte kreditkou a nebo v některých případech i hotovostí. Takovýchto pokladen bývá většinou 8 - 10 u sebe a na všechny dohlíží jeden člověk. Pokud máte nějaký problém, tak vám pomůže a samozřejmě lehce dohlíží i na to, jestli nepodvádíte. Jsem docela zvědav, kdy se podobného způsobu platby dočkáme i v ČR.

- 14. června je v Austrálii státní svátek, protože na tento den připadá oslava královniných narozenin. Vůbec nevadí, že se královna narodila v jiný den...
Stejný svátek se prý slaví i v Británii (logicky) a prý i v Kanadě.
tzn.: Uplynulý víkend jsme měli prodloužený