3 x HURÁ !

Samé dobré zprávičky a hned je důvod napsat něco na blog. I když, musím se přiznat, mi to i tak trvalo se odhodlat sem něco napsat a podělit se s váma o novinky.

Takže čím začít,... tak to vezmu popořadě, jak se věci udály. Neustále jsem hledala a hledala práci a už jsem z toho byla naštvaná a znechucená, protože se nikdo neozýval. Absolvovala jsem několik pohovorů a vždycky to vypadalo slibně, ale potom prdlajs, asi jsem se jim nelíbila nebo je odradila moje angličtina, která stále není ani dobrá. No a potom najednou, v jednom týdnu, přišly tři nabídky ve stejnou chvíli. Nejdřív se mi ozvala agentura, ohledně práce v malém fastfoodu a potom volala známá, že ví o dvou volných místech. Jednalo se o práci v kavárně, kde vyžadovali zkušenosti s přípravou kafe a dobrou angličtinu a potom o práci ve firmě, která se zabývá korekturou textů. I když přišly nabídky najednou, problém s rozhodováním jsem ani neměla, jelikož ve fastfoodu platili jen 10 dol/hod a do kavárny jsem si netroufla. Takže vyhrála třetí nabídka a už třetí týden pracuju v této společnosti. Pracuje tam se mnou i ta kamarádka, která mi to dohodila a jsem jí za to opravdu vděčná, protože je to pohodová práce a dobře placená (17dol/hod). Náplní mé práce je sedět u počítače a opravovat české věty. Kamarádka je učitelka češtiny a hudebky, takže ona je opravdu profesionál v oboru. Zato já jsem zjistila, co jsem všechno nezapomněla, takže mám při práci otevřená pravidla českého pravopisu a příručku češtiny a budu muset asi začít s domácím doučováním :). Jinak tam je pohodová atmosféra a naše supervisorky (Australanky) jsou taky fajn. Vedení jsou Australani a zaměstnanci národnostní mix. Jsme tam dvě Češky, jinak tam jsou Italové, Španělé, Turci, apod. Jelikož můžu pracovat jen 20hod týdně, tak pracuju čtyři dny v týdnu a dojíždím do Chatswoodu, což je asi půl hoďka vlakem. Jsem šťastná, že konečně taky pracuju, ale zatím je to jen dočasná práce na dva měsíce.

Druhá dobrá zpráva je, že mi bylo uděleno partnerské vízum (v úterý...:)) a tudíž tu můžu s Vojtíkem ještě do července pobýt. Byly to ale nervy a bez vaší podpory a pomoci bychom to nezvládli. Tímto chci poděkovat všem, kdo nám pomohli, ať už jakýmkoli způsobem :)! Už jsem ale stejně připravovala Vojtu na to, kdybych musela odjet. Jeho největší starostí však bylo to, kdo by mu tady vařil :)?! Paní z imigračního nestačily naše původní dokumenty, a tak jsme k nim ještě museli nějaké přihodit, což nebylo tak jednoduché. Ještě ke všemu bylo "nutné" všechny dokumenty nechat přeložit od specialisty a tím je i ocertifikovat. Když jsme ale zjistili, že za přeložení pár slov na dvou fakturách a dvou pohledech bychom měli jen tak vyhodit přes tři sta dolarů, tak jsme se na to vyprdli a riskli to. Hned druhý den nám pak paní napsala, že jsem vízum obdržela, tak nám spadl velký kámen ze srdce.

No a třetí novinkou a dobrou zprávou je to, že Vojtíšek skončil v Shangrile a od pondělí nastupuje do nové a o hodně lepší práce. Jeden den se mu ozvala Markéta od Kuby, že má kontakt na nějakou cleaningovku, tak jestli tam nechce zkusit zavolat. Samozřejmě Vojta nemohl takovou nabídku odmítnout, a tak si brzo domluvil pohovor, za pár dní už absolvoval dva dny tréninku (tento týden ve čtvrtek a v pátek) a v pondělí nastupuje. Je to cleaningová firma, která se zaměřuje na úklid budov např. s kancelářskými prostory a restauracemi. Vojtik bude uklízet chodby, garážní prostory a trochu venku před budovou. Na všechno mají ale stroje a je to prý, oproti hotelu, klidná a pohodová práce a také dobře placená (19dol/hod). Bude pracovat od pondělí do čtvrtka, od 6 - 12hod, takže se to pak bude dát i líp skloubit se školou. Jediný problém je asi to, že musí vstávat ve 4hod ráno, protože chodí pěšky a cesta do Darling Harbouru mu trvá asi třicet pět minut. Takže by měl chodit brzo spát, což náš Vojtíšek ale opravdu neumí. Dneska přišel před 13.hod domu a že jde do sprchy a pak že se naobědvá, že má hrozný hlad. Tak jsem čekala, abych mu to ohřála, po chvíli se dveře koupelny otevřely, ale dolů nikdo nepřišel. Vojtíšek to ihned zalomil až do čtvrté hodiny.

Jinak co se událo v poslední době...akorát jsme jednu sobotu (27. 2.) navštívili obří pochod gayů a lesbiček, který probíhal na Oxford street, a bylo to opravdu něco! Akorát jsme, jak je naším zvykem, vyšli trošku později, takže jsme ze samotného pochodu nic moc neměli. Ono stálo ale i za to vidět "to všechno" okolo nás :)). Podél silnice se táhl plot a za ním stáli lidi na stoličkách, hlava na hlavě. A my jsme procházeli kolem těch lidí, teda spíš se pokoušeli procházet, byli jsme v jakémsi taky průvodu, ale jen čumilů. Potom už jsme to vzdali, koupili jsme si pivo a šli si sednout a poklábosit do Darling Harbour. Byl to fajn večer, akorát jsme neměli foťák, protože nám odešly baterky, tak sem dáváme fotky od Kuby.









Vivian, Kuba, Vojta a Joel


To bude asi zatím vše, co jsem vám chtěla sdělit a Vojtíšek mě jistě brzy rád doplní :).